Máte doma hasičák?
U nové výstavby je povinnost umístění hasicího přístroje již normou a bez něho stavba nemůže být předána do užívání. Nejen u dřevostaveb, ale u všech. Jak je to ale u starších budov?
Nebezpečí požáru je samozřejmě u všech staveb, nejen u těch nových. Naopak s věkem se to nebezpečí mírně zvyšuje. Elektrické instalace degradují, kovová potrubí oxidují, stavební materiály se drolí, kamna, krby, kotle, rozvody, nic nemládne. Ve starších domech bývají i zaběhlé kutilské dílničky, kde se řeže, brousí, někde i svařuje, vzápětí lakuje, barví a hobluje. Je proto jasné, že i zde je žádoucí mít po ruce prostředek, který v případě nouze může hodně zachránit.
Hasicí přístroj může být vybrán odborníkem podle potřeby, ale obecně lze říci, že práškovým hasicím přístrojem ve velké většině nic nezkazíte. Jeho výhodou je zejména možné použití i na hořící elektrická zařízení či na hořlavé kapaliny. Nepoužívejte ho pouze na hobliny, piliny a jiné lehké látky, které neuhasí, ale rozfouká do okolí. Jakou má hasicí schopnost, poznáte podle označení např.34A/183B/C. Číslo označuje kolik A-pevné látky nebo B-hořlavé kapaliny je schopen uhasit. Čím vyšší číslo, tím lépe. Písmeno C značí, že je schopen hasit i hořlavé plyny.
Jeho umístění by mělo být takové, aby byl snadno dostupný. Veranda, chodba, v garážích poblíž vstupních dveří, na zdi nikdy ne rukojetí výš než 150cm, aby šel snadno sundat i malým osobám, i na zemi zajištěný proti povalení. Jeho celková hmotnost je kolem 10kg. Koupí a jeho umístěním ale vše nekončí. Je to nádoba naplněná vysokým tlakem, který v případě potřeby vyfouká hasicí prášek do ohně. Přes veškerou snahu při výrobě ale dochází k drobným únikům tohoto tlaku a po nějakém čase se může stát, že všechen unikne. Je proto potřeba jeho tlak nejméně jednou ročně kontrolovat a jednou za 5 let ho nechat zrevidovat